JAK ZAUJMOUT HNED NAPOPRVÉ

15.10.2018

Autoři Chip Heath a Dan Heath ve své knížce shrnuli šest znaků myšlenek, které zaujmou. Jsou jimi: jednoduchost ("Zlatým pravidlem je model maximální jednoduchosti: sdělení v jedné větě tak hluboké, aby ho každý člověk mohl dlouhodobě následovat."), nečekanost ("Překvapení má krátkodobý efekt. Aby působení myšlenky přetrvalo, musíme vzbudit zájem a zvědavost. Během delších časových úseků můžeme pozornost posluchačů upoutat systematickým otevíráním mezer v jejich znalostech a pak jejich vyplňováním."), konkrétnost ("Při pokusech s lidskou pamětí se zjistilo, že lidé si snáze pamatují konkrétní, dobře představitelná podstatná jména ("motorka" nebo "avokádo" než abstraktní pojmy "právo" nebo "osobnost"), věrohodnost ("Během debat mezi prezidentskými kandidáty Ronaldem Reaganem a Jimmym Carterem v roce 1980 v USA položil Reagan voličům jednoduchou otázku místo nejrůznějších statistik - Než půjdete volit, zeptejte se sami sebe, jestli se dnes máte lépe než před čtyřmi lety."), emoce ("Lidé snáze přispějí charitativním darem jednomu potřebnému člověku než celé chudé oblasti. Jsme uzpůsobeni tak, že cítíme s lidmi, nikoli s abstraktními principy.") a příběh ("Hasiči si po každém požáru vypravují zážitky, a tím znásobují své zkušenosti: po letech poslouchání příběhů mají v paměti mnohem bohatší, úplnější "katalog" kritických situací, se kterými se mohou při své práci setkat, a pak na ně adekvátně reagují.").

Autoři za každou kapitolou týkající se jednoho ze znaků myšlenek, které zaujmou, sepsali dvě podobná sdělení a následně je zanalyzovali podle šesti znaků.

Dále si pro nás autoři připravili cvičení, během kterého jsme se měli patnáct sekund dívat na písmena uvedená níže. Pak jsme měli knížku zavřít a písmenka, která jsme si zapamatovali, jsme měli napsat na kus papíru.

J FKFB INAT OUS ANA SAJ VC

Na další stránce autoři napsali tatáž písmenka, jen jinak rozdělená.

JFK FBI NATO USA NASA JVC

Tak kolik písmenek jste si zapamatovali tentokrát?

Další zajímavý úkol zněl následovně: "Napište na papír tolik bílých věcí, na kolik si jen vzpomenete. Máte na to 15 vteřin. Poté napište na papír tolik bílých věcí ze své lednice, na kolik si vzpomenete. Opět máte 15 vteřin." Výsledkem tohoto pokusu bylo, že lidé označili druhý úkol za lehčí, protože "konkrétnost aktivuje mysl a vede k soustředěnosti."

Na stejném principu fungují i další dva úkoly: "Vyjmenujte pět bláznivých věcí, které udělali lidé na světě v posledních deseti letech." a "Vzpomeňte si na pět bláznivých věcí, které udělaly v posledních deseti letech vaše děti."

Dalším úkolem bylo porovnat dvě prohlášení:

  • Vědci nedávno vypočítali významné fyzikální omezení výjimečné přesnosti. Abychom zasadili tuto přesnost do nějaké perspektivy, zkuste si představit, že kámen hozený ze Slunce na Zemi by minul cíl o 500 metrů.
  • Vědci nedávno vypočítali významné fyzikální omezení výjimečné přesnosti. Abychom zasadili tuto přesnost do nějaké perspektivy, zkuste si představit, že kámen hozený z New Yorku do Los Angeles by minul cíl o 1,5 centimetru.

I když oba dva případy uvádějí stejnou přesnost, respondentům se více líbila druhá varianta a to z toho důvodu, že vzdálenost mezi NY a LA je pro nás představitelnější nežli vzdálenost ze Slunce na Zemi.

Dále si autoři vypůjčili statistiky Stephena Coveyho z jeho knihy Osmá vlastnost, kde Covey popisuje výsledek ankety uskutečněné mezi 23 000 zaměstnanci nejrůznějších společností ("37 % dotázaných chápe cíle své organizace a proč jich chce dosáhnout; jen každý pátý byl spokojen s týmem, v němž pracovat a s cíli své organizace; jen každý pátý řekl, že mezi jeho cíli a cíli organizace, v níž pracuje, není žádný rozpor; jen 15 % mělo pocit, že jim organizace skutečně umožňuje dosahovat hlavních cílů; jen 20 % zcela důvěřovalo organizaci, pro niž pracovalo.") Tento strohý výčet Covey následně převedl do fotbalu a rázem se stal pro lidi mnohem pochopitelnější, protože je mnohem jednodušší představit si nedostatek spolupráce ve fotbalovém týmu - kde je spolupráce tím nejdůležitějším - než v nějaké korporaci. ("Kdyby měl fotbalový tým takové skóre, pak by jen 4 hráči z 11 přítomných na hřišti věděli, která branka je jejich. Jen 2 z těch 11 by věděli, že které pozice se hraje a co se od nich očekává. A všichni by chtěli, ale jen 2 z nich by to udělali, nějakým způsobem soupeřit raději s vlastním týmem než s protivníky.")

Autoři také shrnuli výsledky pokusu, v němž poslali účastníkům jeden ze dvou dopisů. První dopis uváděl statistické údaje o závažnosti situace dětí v Africe, např. "Nedostatkem potravy trpí v Malawi více než 3 miliony dětí. V Zambii klesla v důsledku katastrofálního sucha úroda kukuřice od roku 2000 o 42 %. Výsledkem jsou asi 3 miliony hladovějících obyvatel. Více než 11 milionů lidí v Etiopii potřebuje okamžitou potravinovou pomoc."

Druhá verze dopisu zněla: "Všechny finanční prostředky, které případně poskytnete, půjdou na Rokii, sedmiletou dívenku z Mali. Rokia je zoufale chudá, hladoví a hrozí jí dokonce smrt hladem. Peníze, které jí pošlete, změní její život. S vaší pomocí - a s pomocí dalších dárců - bude moct organizace Save the Children poskytnout její rodině a ostatním členům komunity potraviny, základní lékařskou péči a informace o hygieně."

Výsledkem výzkumu bylo, že lidé, kteří dostali dopis se statistikami, dali v průměru 1, 14 dolaru. Lidé, kteří dostali druhou verzi dopisu, přispěli v průměru 2,38 dolaru. Zajímavostí bylo, že lidé, kteří dostali zároveň oba dopisy, přispěli v průměru 1,43 dolaru. Vědci na tomto příkladu ještě chtěli ověřit, jestli lidé, kteří myslí více analyticky, myslí tím méně emocionálně. Proto účastníky rozdělili na dvě skupiny. Jedna skupina dostala před přečtením dopisu o Rokii analytické otázky, např. "Jestliže se objekt pohybuje rychlostí 1,5 metru za minutu, kolik metrů urazí za 360 vteřin?" Druhá skupina se měla zamyslet nad svými pocity: "Napište slovo, které popisuje vaše pocity při vyslovení slova miminko." Druhá skupina následně vložila do obálky 2,34 dolaru, zatímco první skupina, která byla vedena k analytickému myšlení, přispěla jen 1,26 dolaru.

Příjemné čtení,

Váš Cool Learning

HEATH D. & D. HEATH. Jak zaujmout hned napoprvé. 1. vyd. Praha: Euromedia Group, k. s. - Ikar, 2009. ISBN 978-80-249-1316-2.